Pocházím ze Strakonic od paní Švecové, ale od malička jsem vyrůstala v Pelhřimově a když mi byly dva roky, odstěhovali jsme se do Prahy. Moje maminka byla bílá a tatínek hnědě žíhaný. Mezi mé nejoblíbenější koníčky patří: válení, spaní v posteli, hraní a povídání si s pejsky (když to jinak nejde, beru i pánečky Matyho a Růžu) a točení se dokola – většinou na posteli nebo venku (patří k tomu i občasné pády na skříň nebo na zem).
Mé chuťové buňky reagují dobře na jakoukoliv potravu, kterou jedí moji páníci, ale bohužel se velice často musím spokojit se suchou stravou, které se u nás říká Acana.
Ve svých třech letech už mám za sebou rentgenové vyšetření, protože jsem pajdala na přední packu. Pan doktor (toho nemám ráda) mi zjistil artrózu ramene. Když jsem rostla, tak se mi kousek chrupavky odštípl, zkostnatěl mi na kloubu a kvůli tomu už packu nebudu mít nikdy v pořádku a musím brát doživotně prášky na výživu kloubu (k tomu vždycky dostanu piškoty, takže mi to zas tak nevadí).
Moc jsem si přála kamaráda a protože jsem pěkný pecivál a nechci chodit na procházky, páníci se rozhodli jednoho mi pořídit. Už ho mám doma, je s ním sranda (že se doma nenudíme můžete vidět ve fotogalerii). Páníci ho mají od paní Fochrové (ch. stanice Fochris) , která chová argentinské dogy. Už se přes den tak nenudím, občas jsem totiž musela vzít nějakou tu botu a lehnout si na ní. A pokud se páníci dlouho nevraceli a já jsem se nudila moc, tak jsem tu botu klidně i ochutnala.
Budu už končit, hodně mi z toho vyhládlo a musím jít spát, protože jsem z toho psaní už unavená.
Mějte se hezky a děkuji za návštěvu mých stránek.
