Plemeno pochází z provincie Cordoba v centrálních oblastech Argentiny. Zakladatelem plemene je dr. Antonio Nores Martinez, lékař z tamější rodiny starousedlíků. Jeho láska ke psům a stejně tak i rodinná tradice ho vedly k tomu, aby v roce 1928 sestavil ve standardu základní charakteristiky nového plemene psů, které nazval argentinskou dogou.

Nejdříve začal se systematickým křížením různých čistokrevných psů se "starým bojovým psem z Cordoby", což byl velmi silný a mohutný pes, který však byl povahou nevyrovnaný a geneticky neupevněný. Byl výsledkem křížení různých plemen, na němž se podíleli například mastinové, buldoci a bulteriéři. Ve své době byli tito psi velmi známí a u nadšených a fanatických milovníků psích zápasů velmi oblíbení. Mezi těmito obdivovateli psích zápasů byli lidé ze všech sociálních vrstev společnosti a jejich koníček se tehdy ještě považoval za normální zábavu.

Díky přísné selekci a rostoucí kontrole povahy dosáhl dr. Nores Martinez po několika generacích svého cíle, neboť se mu podařilo vyšlechtit první "rodinu" se stabilně děděnými vlastnostmi.

Zpočátku všichni tohoto psa považovali za bojové plemeno, ale dr. Nores Martinez, vášnivý lovec, používal tohoto psa na svých obvyklých lovech na velkou zvěř, přičemž se u psů tohoto plemene projevily natolik užitečné vlastnosti, že se brzy při podobných lovech stalo nenahraditelným.

Tak se během krátké doby proměnil ve vynikajícího psa na velkou zvěř. Během let prodělal další změnu funkce, protože se z něj vyvinul všestranný společenský pes, věrný a nepodplatitelný obránce svého pána.

Jeho síla, tvrdohlavost, čich a odvaha jsou nedostižné mezi smečkovými psy při lovu na černou zvěř, pumy a další škodnou, která žije v dalekých a členitých prostorách Argentiny a která tropí škody na dobytku i polnostech tamějších farmářů. Harmonický soulad a vynikající osvalení připomínající trénovaného atleta jsou ideálními předpoklady k tomu, aby pes tohoto plemene mohl překonávat dlouhé cesty za nejrůznějších klimatických podmínek a byl schopen obstát v tvrdých bojích s pronásledovanými zvířaty.

21. května 1964 bylo toto plemeno uznáno argentinským kynologickým svazem a od té doby se tito psi registrují v plemenné knize argentinské agronomické společnosti Sodiedad Rural Argentina.

Později, 31. července 1973, bylo toto plemeno uznáno jako první a jediné argentinské plemeno také mezinárodní kynologickou federací FCI. Stalo se tak jedině díky neúnavným snahám dr. Augustina Norese Martineze, který byl bratrem zakladatele plemene a pokračoval v jeho díle.